Specifická onemocnění u shib

Shiba platí za odolného psa, který je málo náchylný na onemocnění. K těm málo typickým onemocněním tohoto plemen patří kyčelní displazie a luxace pately. Kromě toho hlásí v poslední době pořád víc chovatelů a držitelů alergie a epilepsii, ačkoliv na toto téma nejsou žádné popisy od veterinářů. Nakonec se vyskytují u shiby onemocnění, o kterých jsme se na těchto stránkách již obšírně zmiňovali: porucha výměny látkové GM1-gangliosidóza, hemophilie a zelený zákal (glaukom).

I když shiba platí za poměrně zdravého psa, neměl by vzniknout dojem, že je proti všem nemocem "imunní". Více méně se musí počítat s tím, že jako u jiných plemen, se mohou objevit nová, u shiby zatím neznámá onemocnění. V Japonsku, kde je shiba často předmětem veterinárně-lékařských prohlídek, se objevilo několik jednotlivých onemocněních, která byla diagnostikována a popsána. Prohlédli jsme si anglické publikace japonských univerzit a klinik a zprávy, které jsme našli, bychom vám rádi krátce představili.

Popsané nemoci sahají od těžkých a neléčitelných až k relativně lehkým, dobře léčitelným onemocněním. Onemocnění postihla vnitřní orgány (ledviny, srdce), dvě rozdílné žlázy, krevní buňky a pokožku. V jednom zvláštním případě se nedá mluvit v pravém smyslu slova o nemoci, více méně se jedná o genetickou změnu (polymorfismus) u většího počtu shib. Onemocnění se týkala shib každého věku.

• Systemická candidiasis (→ celé tělo – mykotická infekce)

Kuwamura M., Ide M., Yamate J., Shiraishi Y., Kotani T.: Systemic candidiasis in a dog, developing spondylitis, Journal of Veterinary Medical Science 68 (2006), pp. 1117-1119.

Candidiasis nebo kandidóza je souhrnný název pro infekční onemocnění (mykózu) zaviněné houbami rodu Candida. Mykóza je onemocnění nejčastějí vyvolané mikroorganismem Candida albicans, houbou podobnou kvasinkám. Systemická (týkající se celého organismu) candidiasis končí převážně smrtelně. Spondylitis je zánět obratlů.

Čtyřletý shiba-pejsek byl dopraven na veterinární kliniku s bolestmi neznámého původu a s přecitlivělostí na dotyk. Po sedmi dnech trpěl pes ataxií (porucha pohybu) a podlomováním se zadních končetin. Po dvaceti dnech zemřel. Pitva prokázala granulomatózní zánět hrudních obratlů spojený s houbními organismy, které byly immunohistochemicky prokázány jako Candida albicans. Podobná granulomatózní poškození byla zjíštěna na lymfatických uzlinách, ledvinách, slinivce břišní, slezině, prostatě, štítné žláze a srdci. Diagnóza zněla: candidiasis spojená se spondylitis.

Terapie: candidiasis je léčena antimykotikem, spondylitis jednak konzervativně antibiotickou chemoterapií nebo operativně.

• Histoplasmóza (→ pokožka – mykotická infekce)

Ueda Y., Sano A., Tamura M., Inomata T., Kamei K., Yokoyama K., Kishi F., Ito J., Mikami Y., Miyaji M., Nishimura K.: Diagnosis of histoplasmosis by detection of the internal transcribed spacer region of fungal rRNA gene from a paraffin-embedded skin sample from a dog in Japan, Veterinary Microbiology 94 (2003), pp. 219-224.

Histoplasmóza je infekční onemocnění, které vznikne tím, že se vdechnou spory plísně Histoplasma capsulatum. Tato plíseň, které je několik variant, může napadnout pokožku, vnitřní orgány a kosti a může vést ke značnému poškození tkáně.

Postižena byla pětiletá fenka shiby, která trpěla vředy na pokožce, zaviněné pravděpodobně parazitní plísní Histoplasma capsulatum var. farciminosum.

Zvláštní je, že se u japonských psů histoplasmóza omezila na vředy na kůži a dásních (gingiva) a nenapadla – jako u severoamerických psů – plíce a jiné orgány (žaludek, střeva). Terapie: operativní odstranění.

• Glomerulocystická onemocnění ledvin (→ ledviny)

Takahashi M., Morita T., Sawada M., Uemura T., Haruna A., Shimada A.: Glomerulocystic kidney in a domestic dog, Journal of Comparative Pathology 133 (2005), pp. 205-208.

Glomerulocystické ledvinové onemocnění je způsobeno vznikem cyst uvnitř ledviny, přesněji řečeno v klubíčkách cév neboli glomeruli. Tyto glomeruli jsou součástí nefronu, funkční jednotky ledviny. Kvůli cystám jsou funkce ledviny velmi narušeny. Jedná se o řídkou dědičnou nemoc, pravděpodobně dominantně děděnou.

Ve vyskytnuvším se případě byla postižena pětiletá fenka shiby, která zemřela na chronické selhání ledvin, spojené s křečemi, zvracením a průjmem. Terapie: u psa zatím žádná.

• Nefrogenní diabetes insipidus (→ ledviny)

Takemura N.: Successful long-term treatment of congenital nephrogenic diabetes insipidus in a dog, The Journal of Small Animal Practice 39 (1998), pp. 592-594.

Nefrogenní diabetes insipidus (NDI) je vzácná dědičná nemoc, která je vázaná na chromozomu X a dědí se rezesivně. Nejedná se o cukrovku (diabetes mellitus), je to více méně onemocnění, kdy nemohou ledviny v organismu zadržovat větší množství tekutiny a tím pádem dochází k velkému vylučování moči.

Ve vyskytnuvším se případě onemocněl dvouletý shiba-pejsek na polyurii (chorobně zvýšené vylučování moči) a polydipsii (nadměrná žízeň). Nemoc se dala úspěšně léčit hodně pitím a dietou chudou na sodík.

• Lymfosarkom (→ krevní buňky, ledviny)

Zhao D., Yamaguchi R., Tateyama S., Yamazaki Y., Ogawa H.: Bilateral renal lymphosarcoma in a dog, The Journal of Veterinary Medical Science 55 (1993), pp. 657-659.

Lymfosarkom je zhoubné rozmnožení lymfocytů (bílých krvinek) v určitých vnitřních orgánech. Je to jeden z nejčastějších nádorů u psa.

Ve vyskytnuvším se případě byla postižena tříletá fena, která trpěla zvracením, průjmem, oligurií (sníženým vylučováním moči) a nafouknutím břicha spojené s hypoglykémií (nízká hladina krevního cukru). Byl zjištěn lymfosarkom na obou ledvinách s metastázemi do vice vnitřních orgánů. Terapie: pokud je možná chemoterapie, není naděje na uzdravení beznadějná.

• Polymorfismus v erytrocytech (→ krevní buňky)

Fujise H., Hishiyama N., Ochiai H.: Heredity of red blood cells with high K and low glutathione (HK/LG) and high K and high glutathione (HK/HG) in a family of Japanese Shiba Dogs, Experimental Animals 46 (1997), pp. 41-46.

Ve víceleté studii byly analýzovány krevní buňky u více než 80 shib. Bylo přitom zjištěno, že více než polovina psů vykazuje v červených krvinkách (erytrocytech) zvýšené hodnoty draslíku a snížené hodnoty sodíku.

Normálně jsou takto změněné hodnoty způsobené onemocněním, často ledvinovým. U japonských shib však nebyly žádné zdravotní problémy zjištěny, takže za původ se musí brát změna genetické struktury (polymorfismus). Dědění proběhlo recesívně.

• Cor triatriatum dexter (→ srdce)

Tanaka R., Hoshi K., Shimizu M., Hirao H., Akiyama M., Kobayashi M., Machida N., Maruo K., Yamane Y.: Surgical correction of cor triatriatum dexter in a dog under extracorporeal circulation, The Journal of Small Animal Practice 44 (2003), pp. 370-373.

V srdci existují čtyři dutiny: pravá a levá předsíň (atrium dextrum et sinistrum) a pravá a levá komora (ventriculus dexter et sinister). Zřídkavá dědičná nemoc cor triatriatum dexter (CTD) je srdeční vada, při které pravá předsíň sestává ze dvou dílů, takže má srdce dohromady předsíně (atria) tři.

Ve zmíněném případě trpěl 14-ti měsíční shiba pejsek silným nadmutím bříška tekutinou (ascites nebo bříšní vodnatelností). Za příčinu se zjistila srdeční vada cor triatriatum dexter. Pravé atrium rozdělené na dvě části bylo úspěšně operativně korigováno. Během operace byly životně důležité funkce udržovány přístrojem pro mimotělní oběh. Tato nová terapie je hodně slibná a poskytuje výtečnou prognózu.

• Thymom (→ brzlík)

Fukuoka A., Nakayama H., Nakayama Y., Yasoshima A., Uetsuka K., Fujino Y., Tsujimoto H., Doi K.: Thymoma in a dog with a part of granular cell proliferation and concurrent lymphoma cells, The Journal of Veterinary Medical Science 66 (2004), pp. 713-715.

Thymus (brzlík) je malý orgán ležící pod hrudní kostí. Má na starosti, aby byly v těle bílé krvinky (lymfocyty) k obraně před infekcemi. Thymom je tumor thymusu. Rozlišují se nezhoubné a zhoubné formy. Poslední se označují jako maligní thymomy nebo nádory brzlíku. Většina nádorů je nezhoubných, asi čtvrtina zhoubných.

V konkrétním případě trpěl postižený 12-ti letý shiba pes anemií, dýchacími potížemi a zduřením mízních uzlin. Po jeho smrti byl jako příčina zjištěn nádor brzlíku. Terapie: operace, chemoterapie. Prognóza se řídí těžkostí onemocnění.

• Karcinom hypofýzy (→ hypofýza/podvěsek mozkový)

Sato J., Sato R., Kinai M., Tomizawa N., Osawa T., Nakada K., Yano A., Goryo M., Naito Y.: Pituitary chromophobe carcinoma with a low level of serum gonadotropin and an aspermatogenesis in a dog, The Journal of Veterinary Medical Science 63 (2001), pp. 183-185.

Hypofýza je malá žláza, která se nachází na spodní straně mezimozku (diencefalon) uprostřed hlavy. Je nejdůležitější žlázou s vnitřní sekrecí organismu a řídí činnost jiných hormonálních žláz v těle. Karzinom hypofýzy je zhoubný nádor. Je to vzácná forma mozkového nádoru s rozdílnými následky pro organismus.

V tomto případě vykazoval pětiletý shiba pes poruchy přijmu potravy (anorexii), byl letargický, štěkal bez příčíny, bál se dotyků a zvuků. Computerová tomografie zjevila větší poškození mezimozku v důsledku chromofobního karzinomu hypofýzy (chromofobní znamená, že se buňky pro test nedají zabarvit). Pes musel být utracen. Terapie: operace, pokud je to možné.

© Holger Funk 2006